Vzpoura pranostiky

Z bouře flámu se potácí,
rozednění v zádech.
Kapsa prázdná, hlava taky,
tak rád střídá hnízda lásky,
výčitek a hádek.

Ranní ptáče nedoskáče,
platí v týhle době.
Přísloví má vždycky kaz.
Dokázal to nám i sobě,
seladona zkrotil mráz!

R: Skřivan z naší ulice, 
v kalendáři Hromnice,
červeně a podtrženo:
kdyby mělo mrznout,
velí stará pranostika,
že by si měl vrznout.

Z bouře flámu se potácí,
rozednění v zádech.
Kapsa prázdná, hlava taky,
tak rád střídá hnízda lásky,
výčitek a hádek.

Zpívat zas, jak zobák narost,
pro radost a bez rizika,
přání roky nemožné.
Vzbouřila se pranostika,
už si nikdy nevrzne!

Za případný potlesk,
namrzlého jménem,
děkuji vám předem!

R: Skřivan z naší ulice,
v kalendáři Hromnice,
červeně a podtrženo:
kdyby mělo mrznout,
velí stará pranostika,
že by si měl vrznout.

Každej rok se jaro vrací, 
má však smutek v zádech,
hlas je pryč a mládí taky, 
nikde žádné hnízdo lásky, 
jenom holej zadek!