Rogalo

Kredenc po svým strejdovi, 
objevil jsem v podkroví.
Touhy, sny a myšlenky,
prach času a domněnky.

Ať žijou atrakce,
jen se nebát abstrakce.
Budu lítat nejen snít,
chce to změnu, pes tu chcíp.

Pak atak invence,
podle plánů z kredence.
Rozuzlení nastalo,
sestrojil jsem rogalo.

Dobrej vítr, 
už je tady akce!
Chce to silnej vodraz
a letí to hladce.

Tohle přece není 
realitě podraz.
Stojí za to zažít
adrenalin vodvaz.

Vědomí se ztrácí,
aktivuju levitaci.
Utopie reálná,
hravě padá do prázdna.

Perspektivu ptačí,
gravitace dolů tlačí.
Blbové a pitomci,
už větší než mravenci.

Vrací se zas tíseň,
volnej pád, labutí píseň.
Zase voli nadutí, 
velký jsou jak mamuti.

Ikarův pád,
hlava se mi točí!
Probuzení nemám rád.
Další sen se končí,
je to silnej pocit,
každej musí snít,
aby znova procit!
Jééé!!!

Share: