Divadlo minulosti

Divadlo zla, nenávisti,
je tu s novou sezónou!
Rudá mlha, hnědé mraky,
nad železnou oponou.
Panoptikum minulosti,
pod korouhví zmaru,
opájí se vendetou …
Zlo má jasné postoje!
Rudé šátky, hesla, fráze,
davy bouří ve stoje!
Do forbíny zapíchly se
další vidle od hnoje!

Symbol státu, torzo lípy,
kyvadlo a na něm krev …
Chybí v tomhle panoptiku,
už jenom ostnatej drát …
Z haldy hnoje v rudým triku,
brečet, či se smát!?
Káže lidu o morálce
mluvící plyšovej lev.
Slouha jeho excelence,
co klidně prodá i stát …
Zlý a mstivý samosoudce,
jednou možná, že i kat!

V hlavní roli podvodník,
urážky a klení.
Potlesk jeho klaky,
ochotníky v loutky mění.
Aby nebyl za krysu,
jezulátkem pro křesťany,
doplnili kulisu …
Ve znamení nové doby,
vrcholí to divadlo!
I oběť má obsazení:
Liberál s roubíkem
v hubě
a nad ním to kyvadlo …

Zahájili novou štaci nenávist a klony hrůzy.
Náckové a podrazáci,
pohřbívají v hnoji můzy.
Pravda u nich nemá šanci!
Nový scénář, staré vlajky,
tady lžou i kulisáci …
Kňučeli a pak se smáli,
že bezmozkům vyprodali
vstupné v tomhle divadle.
Slabí duchem nic netušíc,
naběhli si na vidle!

Epilog:
V reflektorů záři
chléb a hry tu nasliboval,
zloduch s lidskou tváří.
Závist davu vyrajcoval,
teď budoucnost mu maří,
pod heslem:  “Bude líp!”

Já vám povím, ano bude!

Až se s lidskou špínou,
zas protrhne stavidlo …
Soudce čas už vodu vaří,
skončí tohle divadlo!
Jednou je zle, pak se daří.
Čas zas vrátí kyvadlo …

                        VF 12/2025